Hrad Červený Kameň

Hrad Červený Kameň se nachází na Slovensku v okrese Pezinok asi dva kilometry od obce Častá. Byl vybudován jako pevnost blízko česko-slovenské hranice. Založení pevnosti je spojováno s dcerou uherského krále Bély III a českou královnou (druhou manželkou českého krále Přemysla Otakara I.), Konstancií Uherskou. Aktivity Konstancie jsou spojeny také s okolními místy – měla podíl na budování měst Hodonín (na české straně) a Trnava (slovenské straně), a také na založení ženského kláštera v Tišnově. Hrad, známý jako Červený Kameň (německy zvaný Rothenstein, maďarsky Vöröskö, někdy také označovaný jako Bobří hrad – Bibersburg), nechala postavit již před rokem 1240. Pevnost byla součástí obranné linie pohraničních hradů, táhnoucí se od Bratislavy až po Žilinu.

Zpočátku byl hrad královským hradem, poté jej roku 1296 zakoupil významný uherský šlechtic Matúš Čák Trenčiansky, po jeho smrti se krátce vrátil králi a poté často střídal majitele, mezi kterými byli páni ze Svatého Jura a Pezinku, Zápolští nebo Turzové. Rod Turzů byl spřátelený s jednou z nejbohatších evropských rodin té doby, finančníky domu augsburských Fuggerů, kterým panství v roce 1536 prodali. Fuggerové investovali velké množství peněz do přestavby hradu na pevnost, odpovídající nejmodernějším požadavkům tehdejší doby. Od roku 1537 začaly stavební práce, kdy byly původní zdi bourány a okolo původního hradu vyrostly čtyři obranné bašty spojené zdmi, jedno obytné křídlo a stejně tak i rozsáhlé klenuté sklepy. Ty měly sloužit ke skladování ohromného množství zboží, zejména mědi, se kterým rodina Fuggerů obchodovala. Do jejich zájmů však nepříznivě zasáhly dva faktory – jednak dovoz zboží z Ameriky a také rozpínající se Osmanská říše spojená s nájezdy Turků. Vliv Fuggerů slábnul a s ním i opravy hradu a nakonec se rodina rozhodla hrad prodat.

Novým majitelem se stal vojevůdce Mikuláš Pálfy, částečně i díky sňatku s Marií Magdalenou Fuggerovou. Tím přešel hrad do rukou Pálfyovců, kde zůstal až do roku 1945. Za jejich éry byl hrad několikrát přestavěn. V roce 1646 došlo k požáru, po němž proběhly první přestavby v raně barokním slohu. Byla přistavena salla terrena a osmiboká kaple a mnoho místností dostalo kvalitní štukovou výzdobu. Další úpravy proběhly v polovině 18. století.

V současné době je hrad ve správě Slovenského národního muzea a můžete jej navštívit během celého roku.

ARCHITEKTURA HRADU

Půdorys původního hradu byl menší než jeho současná podoba. Bohužel byl během přestavby v 16. století postupně bourán a tím mizely důkazy o jeho skutečné podobě. Víme však, že poněkud nepravidelný tvar hradu je způsoben právě jeho původním půdorysem. Nové obvodové konstrukce byly přeloženy přes původní hradby. Proto také došlo k výstavbě šikmých zdí hradeb a bašt téměř na dno příkopu a do jihozápadního svahu, nikoli na jejich hrany. Druhým důvodem pro toto řešení bylo i zmenšení plochy, do které bylo možno během obléhání střílet. Podle dochovaných účtů práce probíhaly postupně. Nejprve byla postavena východní bašta, pak severní. V roce 1541 byla zbourána původní věž z roku 1271 a obě nové bašty byly spojeny hradební zdí. Během dalších tří let byly dokončeny všechny bašty i jejich propojení hradbami. V roce 1555 byla dokončena nová obytná budova nad údolím a zároveň zbourány staré obytné věže. Nakonec bylo srovnáno nádvoří a tím prakticky zmizely viditelné pozůstatky starého hradu.

Nejpozoruhodnější částí nového hradu jsou nárožní bateriové věže, jejichž kasematy (slepé podzemní chodby, které lemovaly zdi mezi baštami a sloužily taktéž k obraně hradu a zejména příkopů) a dolní patro jsou vybaveny komorami pro děla. Kouř z výstřelů byl odváděn průduchy a do kasemat byl zase jinými průduchy přiváděn zespodu čerstvý vzduch. Horní podlaží bylo opatřeno rozevírajícími se střílnami pro ručnice a hradební pušky (hákovnice) a nahoře byly vybudovány dlážděné plošiny. Kvalita opevnění se osvědčila v roce 1705, kdy byl hrad obléhán vojskem Františka II Rákoczýho a úspěšně se ubránil. V dnešní době k hradu vede kamenný most, v 17. století to však byl dřevěný padací most.

V porovnání s opevněním bylo obytné křídlo spíše skromné, jeho provedení včetně kleneb má ještě gotický nádech.

Jak již bylo zmíněno, pozoruhodné bylo i hradní podzemí, kde sklepy s rozsáhlými místnostmi měly šest poschodí a zdi měly tloušťku až čtyři metry. Můžete na zdech i vidět, proč hrad dostal své jméno – stojí na vápencovém podloží s příměsí železa, které dodává kameni červený vzhled.

Rozsah: počet číslovaných dílů 87, obtížnost na stupnici 4/5.


Rozměry: výška: 14cm, šířka: 38cm, délka: 59cm.