Úvod »» Hrad Zvíkov


        

Hrad Zvíkov

img

 

Výrobce: Z-Art
Měřítko modelu:: 1:400
naše cena:
439 Kč ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

Hrad Zvíkov je od r. 1978 národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu a nachází se na území bývalého okresu Písek na skalním ostrohu tyčícím se původně nad soutokem Vltavy a Otavy, dnes nad Orlickou přehradou.



Dějiny hradu

Skalní ostroh vystupující nad soutokem Vltavy s Otavou už v pradávných dobách přímo vybízel ke stavbám obranných objektů. Na zbytcích keltského oppida byla zřejmě za krále Přemysla Otakara I., tedy někdy ve dvacátých letech třináctého století, postavena Hlízová věž, jako základ budoucího královského přemyslovského hradu. Přemyslovci hrad vlastnili až do zavraždění Václava III. v r. 1306. Zajímavostí je, že původní české jméno Zvíkov bylo kolem r. 1250 nahrazeno německým názvem Klingenberg. V téže době je na hradě zatčen Václavův syn Přemysl (pozdější král Přemysl Otakar II.) se svou družinou, vedenou pražským biskupem Mikulášem.

Jako pevná opora královské moci ležel Zvíkov v žaludku Rožmberkům, kteří se tak cítili ohroženi na severu svého panství. Pokud byl hrad za Přemyslovců ve správě věrného Purkarta z Janovic a jeho nástupce Bavora ze Strakonic, zůstával Zvíkov spolehlivou základnou králova vlivu v oblasti.

Po vymření Přemyslovců po meči v r. 1306 se naskytla Rožmberkům konečně příležitost, kterou dokázali okamžitě využít. Již za krátké vlády Rudolfa Habsburského se Jindřichovi z Rožmberka podařilo dosáhnout souhlasu k zástavnímu držení Zvíkova. A protože i jeho následník Petr z Rožmberka byl úspěšný, tak od r. 1307 drželi Rožmberkové hrad již trvale. O změnu se pokusil Karel IV. v l. 1334-36, ale potíže s úhradou a také díky postavení Rožmberků ve společnosti vedly k tomu, že hrad, ke kterému patřilo 32 vesnic v širokém okolí, zůstával nadále v rožmberské zástavě.

Za vlády Václava IV. se purkrabím na Zvíkově stal Jan Hájek z Hoděnína, který v r. 1424 sjednal s tábory příměří a husité se o dobytí hradu ani nepokusili. Po skončení husitské epochy Oldřich z Rožmberka výrazně zdokonaluje opevnění hradu. Hrad se tak stal bezpečnějším, což vedlo k tomu, že se zde ve 40. a 50. letech 15. století konalo několik politických jednání.

Rožmberská éra na Zvíkově končí v r. 1473, kdy Jindřich z Rožmberka přenechal svému strýci Bohuslavu ze Švamberka zvíkovskou zástavu s milevským klášterem. Švamberkové drželi Zvíkov až do pobělohorských konfiskací. Jejich období bylo významným přínosem v dějinách hradu. Ten se stal sídlem vrchnosti a v jeho zdech se rozproudil bohatý život společnosti na sklonku středověku a počátku renesance. Za Bohuslava ze Švamberka vznikla většina dodnes zachovaných nástěnných maleb v síních, hradní kapli a v ambitu hradního nádvoří. V r. 1574 získali Švamberkové hrad do dědičného držení. Petr ze Švamberka, který se aktivně účastnil českého stavovského povstání v l. 1618-20, usadil na Zvíkově velkou posádku, která se ani po Bílé hoře nevzdala. Zvíkov kapituloval až v létě 1622 a tak skončilo slavné období hradu. Po obsazení Zvíkova císařští vojáci hrad vyplenili včetně bohatého švamberského archívu. Následující majitelé Eggenberkové a od r. 1719 Schwarzenberkové nepoužívali hrad jako šlechtické sídlo. Na podzim r. 1751 zhoubný požár zničil skoro všechny hospodářské budovy na druhém nádvoří. Chátrání budov pokračovalo až do r. 1840, kdy Karel Schwarzenberk zahájil opravu některých objektů na hradě. V období historismu pak bylo po r. 1880 opraveno vnitřní nádvoří. To však nic neměnilo na tom, že Schwarzenberkové měli jako hlavní rodové sídlo zámek Orlík a Zvíkovu tak věnovali jen okrajovou pozornost. Tomuto rodu patřil hrad až do r. 1948.

Od r. 1950 je Zvíkov státní hrad pod správou NPÚ.



Stavební vývoj hradu

Až začnete stavět papírový model, rázem se v čase posunete o více jak sedm staletí zpět. Model totiž začnete stavět Královským palácem a Hlízovou věží. Hlízová věž, tato 20 metrů vysoká čtvercová stavba, je nejstarším objektem středověkého přemyslovského hradu, která se stavěla ještě za vlády Přemysla Otakara I. zřejmě koncem dvacátých let 13. století. Zatímco na jižní a západní straně, tedy na stranách obrácených ke vstupní cestě, je věž pokryta bosovanými kvádry zasazenými do celkem 44 přesných řad, tak na zbývajících stranách byla věž vyzděna z hladce přitesaných kamenů. Z toho je zřejmé, že k věži měla na těchto stranách přiléhat obytná křídla. Než se tak stalo, plnila Hlízová věž funkci obytné věže, o čemž svědčí zejména komnata v prvním patře, která byla po krátkou dobu místem uložení svatováclavské koruny. Proto se jí také říkalo královská komnata a v současnosti Korunní síň. V r. 1234, ze kdy pochází první listinná zmínka o Zvíkovu, byla již Hlízová věž v takové fázi výstavby, že se tam mohl ubytovat královský purkrabí Konrád z Janovic. Zajímavostí Hlízové věže jsou kamenické značky patrné dodnes na některých kamenech, které v 19. století zmátly tehdejší vědce natolik, že je měli za runové písmo Markomanů a věž pojmenovali Markomanka. Ve starší literatuře se tak můžete setkat s tímto názvem. Další stavební fáze nastává za vlády Václava I. kolem r. 1250. Začíná se stavět západní křídlo Královského paláce a hradby, které dosahují celkové délky přes půl kilometru a tak je jasné, že práce na nich dokončil až Václavův syn Přemysl Otakar II. Ten také uzavřel dostavbou Královského paláce arkádové nádvoří. Jižní stranu paláce, která je spojena s východní stěnou Hlízové věže, tvoří hlavně kaple sv. Václava, poslední objekt, kterým byl stavební vývoj Královského paláce kolem r. 1270 završen. Kaple je nejpůvodnější objekt, který jako jeden z mála neprošel v následujících staletích výraznou devastací a přestavbami. Interiér kaple je tak považován za umělecko-architektonicky nejcennější prostor hradu. I když se původní výmalba nedochovala, tak i dochované pozdně gotické fresky z druhé poloviny 15. století jsou jedinečnou ukázkou středověké hradní výmalby.

Hlavní dominantou panoramatu hradu je bezesporu asi třicetimetrová věž zvaná Hláska. Oválná věž je na jižní straně tvořena břitem, který výhružně směřuje k hlavní přístupové cestě, která je přehrazena Píseckou bránou. Do dnešní výšky byla Hláska dodatečně zvýšena v r. 1554. Ještě mnohem mladší je kamenný most, který překlenuje obranný příkop. Byl totiž vybudován až v r. 1777.

Měřítko: 1:400
Způsob vydání: Ofset
Obtížnost na stupnici 1-5: 4
Počet číslovaných dílů: 174

Rozměry:
výška: 17cm
šířka: 41cm
délka: 70cm


Model znázorňuje současnou podobu hradu.

YjE2ZTNmYT