Úvod »» Zámek Hradec nad Moravicí


        

Zámek Hradec nad Moravicí

img

 

Měřítko modelu:: 1:300
Vydavatel: Z-Art
naše cena:
569 Kč (Nejsme plátci DPH)

do košíku:
  ks  

Hradec nad Moravicí se nachází v okrese Opava a rozkládá se nad řekou Moravicí a Hradečným potokem. Výhodná poloha tohoto místa umožňovala jeho obydlení již od prehistorických dob. V místě Hradce se spojovaly obchodní cesty a také místo blízko dnešních česko-polských (tehdejší hranice Velké Moravy) hranic bylo strategické svou polohou. Taktéž historie tehdejšího hradiště na počátku druhého tisíciletí byla ovlivňována tím, jaké vztahy měly české země s Polskem – a to nejen na diplomatické úrovni, ale odehrávaly se zde i četné boje podle toho, jak se vyvíjely vztahy mezi českými zeměmi a Polskem.

Až za vlády Přemyslovců byl ve druhé polovině 13. století na místě bývalé tvrze vybudován kamenný hrad (první zmínka o hradu je z roku 1277, kdy zde král Přemysl Otakar II. vedl diplomatická jednání s norimberským purkrabím Bedřichem. V letech 1279-1281 zde pobývala královna Kunhuta, která zde po prohrané bitvě na Moravském poli hledala bezpečný úkryt. V roce 1318 přijal Mikuláš II. Opavskou zemi z rukou krále Jana v léno a tím se Hradec na dalších 115 let stal hlavním sídlem opavských knížat a správním centrem Opavska. V té době bylo zesíleno opevnění a reprezentativní paláce byly přestavěny pro větší pohodlí šlechty. V roce 1428 i zde zasáhly husitské války, na které nebyl Hradec připraven ani opevněním, ani množstvím posádky a tehdejší správce vévoda Václav se husitům vzdal. Mír vyhovoval oběma stranám – husité výměnou za příměří dostali majetek a hrad utrpěl jen minimální škody, naopak byl i nadále opravován a opevňován. Jeho význam však přece jen poklesl.

V roce 1581 získal Hradec Kašpar Pruskovský z Pruskova a po mnoha pokusech se konečně hradu dostalo zasloužené přestavby na reprezentativní renesanční zámek. Okolo roku 1600 bylo vystavěno severní a východní křídlo, a zámek se stal čtyřkřídlým. Z této doby se dodnes dochovaly renesanční portály. Bohužel ale začala třicetiletá válka a zámek byl vydrancován. Pak přišel mor a po něm další válka, po které Hradec připadl Dánům. Až v roce 1627 byla celá oblast Opavska dobyta zpět Valdštejny. Po zklidnění situace pokračovala rodem Pruskovských přestavba zámku s přilehlým lesoparkem, tentokrát v barokním stylu. Pruskovští nakonec zůstali na zámku sto padesát let, během nichž pozvedli i kulturní úroveň v Hradci, zejména v hudební oblasti. V roce 1777 byl Hradec prodán pruským knížatům Lichnovským. Bohužel v roce 1796 zámek opět vyhořel a jeho následná přestavba započala bouráním, takže je jeho podoba již po několikáté zcela změnila. V roce 1801 byly zbourány věže i hradby nejen na zámku, ale i v přilehlém městečku. Přestavba pod vlivem tehdy moderního empíru ale dopadla úspěšně a zámek začínal nabývat dnešní podobu. Z pevnosti se stalo pod vedením architekta Johanna Mihatshe luxusní aristokratické obydlí. Lichnovští vlastnili zámek po několik generací, po roce 1945 byl ale vyvlastněn a v současné době je v rukou Národního památkového ústavu.

Podívejme se nyní blíže na jednotlivé části zámku:

Bílý zámek tvořil reprezentativní část, byla zde ubytována šlechta, konaly se zde významné kulturní i reprezentativní události. Hosty na zámku byly veličiny tehdejší doby – Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a mnoho dalších známých osobností. Zaměřme se však na architekturu. Oproti předchozí podobě byl bílý zámek přestavěn do jeho empírové podoby. Severní křídlo bylo zvýšeno o jedno patro a na jižní straně byly přistavěny skleníky a oranžerie (tyto byly zbourány na konci 19.století). Zvenčí nás na první pohled zaujme hlavní průčelí se středovým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, šesti iónskými sloupy nesoucími balkón a pásovou rustikou. V přízemí býval divadelní sál, ve vyšších patrech se nacházely reprezentativní a obytné prostory. Vnitřní nádvoří bylo rozděleno krytým koridorem spojujícím východní a západní křídlo s arkádou stojící na pilířích v tudorovském stylu. Dominantou nádvoří je válcová věž v severovýchodní části, postavená v roce 1861. Prochází jí točité schodiště, umožňující přístup do jednotlivých pater.

Červený zámek Rozsáhlou proměnu hlavní budovy doprovázelo ve 2. polovině 19. století pod vedením stavitele Alexandra Langera a poté Ernsta Händela rozšíření areálu o novogotický červený zámek s konírnami, kočárovnou, kovárnou a dalším zázemím a taktéž s hradební zdí. Na první pohled návštěvníka zaujme impozantní vstupní brána a vysoká hodinová věž. Vstupní bránu zdobí tři strmé věže. Hodinová věž je vysoká 35 metrů, její vnější průměr je šest metrů a byla postavena v roce 1880. Nahoru vede 99 schodů a návštěvník se může projít po horních ochozech.

Bílá (vodárenská) věž je nejmladší a nejvýraznější stavbou zámku. Věž má tvar kvádru s dlátovitou střechou a několika komíny, přistavěným vícebokým schodištěm s vížkou a dalšími třemi věžicemi. Je pravděpodobné, že věž stojí na místě bývalé obranné věže. Patra věží jsou využívána jen do třetího podlaží a dále ve třetím a čtvrtém podlaží bývaly obrovské nádrže s vodou. Byla zde litinová nádoba o obsahu 28500 litrů, zásobující vodou zámek i přilehlé městečko.

Měřítko: 1:300
Způsob vydání: Ofset
Obtížnost na stupnici 1-5: 4
Počet číslovaných dílů: 351

Rozměry:
výška: 18cm
šířka: 34cm
délka: 88cm


Model obsahuje současnou podobu zámku. Lze postavit samostatně Bílý zámek s vodárenskou věží a Červený zámek.

NzY3OWJiZ